Vánoce se blíží a s nimi i čas přemýšlení o ideálním dárku pro vaše blízké. Pokud hledáte něco skutečně unikátního a hodnotného, nabízíme vám možnost zakoupit originální umělecká díla z naší soukromé sbírky. Jedná se většinou o práce na papíře - kresby a grafiky- (Toyen, František Kupka, Václav Špála, ...), kde pro nákup kvalitního umění nepotřebujete nutně miliony.
# Proč Zvolit Umělecké Dílo jako Dárek?
Umělecké dílo je vždy unikátní, každé má svůj vlastní příběh a charakter. Je to dárek, který vydrží po generace a neztrácí na hodnotě. Navíc, vlastnictví uměleckého díla může být výjimečným zážitkem, který přináší radost a inspiraci.
## Výhody našich uměleckých děl
**Certifikát autenticity**: Každé dílo je dodáváno s certifikátem autenticity, který zaručuje jeho původ a pravost.
**Zaručená pravost a originalita**: Všechna naše díla jsou pečlivě ověřována.
**Exkluzivní výběr**: Naše sbírka zahrnuje širokou škálu stylů a technik, které uspokojí rozmanité vkusy.
### Jak Zakoupit Umělecké Dílo
1. Prohlédněte si naši nabídku: Navštivte naši online galerii, kde najdete podrobnosti o každém díle.
2. Vyberte si dílo: Zvolte dílo, které vás zaujalo a které by podle vás nejlépe potěšilo obdarovaného.
3. Kontaktujte nás prostřednictvím našeho kontaktního formuláře nebo telefonicky +420 602 224 989.
4. Doručení a platba: Domluvíme se na způsobu platby a doručení vašeho uměleckého díla.
Vyberte si originální umělecké dílo jako vánoční dárek a udělejte radost svým blízkým něčím skutečně výjimečným.
investinart@investinart.biz
mobil/whatsapp: +420 602 224 989
1922, původní dvoubarevný linořez, 20,5 x 15,5 cm, s rámem 46 x 35 cm, rámováno v nekyselé archivní paspartě pod antireflexním muzeálním UV sklem, krásně zachovalý hnědočervený grafický list
Návrh obálky ke knížce Boleslav Jablonský: Tři zlaté vlasy, nerealizované publikace nakladatelství Bohuslava Reynka.
Publikované:
Pavla Pečínková, Josef Čapek: Grafika, Praha 2009, str.: 306, KG 254
Jiří Kotalík, Vladimír Thiele: Josef Čapek a kniha, Nakladatelství československých výtvarných umělců, Praha 1958, str.:25 - 28
Čapkovy knižní obálky jsou stejně tak malířskými výtvory, jako jeho obrazy. Například barvy jsou pokaždé jako nově nebo prvně užité. Čapek si vymýšlí stále jiné hustoty a odstíny, nečekaná sousedství a kontrasty a všeho toho vymýšlí s nadbytkem.
Ve skutečnosti dvoubarevný hnědočervený linořez Tři zlaté vlasy působí na diváka celou škálou barev. Zdá, se nám že tlustá čára jinou barvu než tenká a křivá čára než rovná. Čapek pokrýval plochy svých obálek nevyčerpatelným spektrem obrazců a motivů, které jakoby sypal z rukávu. Používá nejrůznější podoby a sestavy písmen, nejrozmanitější rámy a rámování, ornamenty složené jen z jmen a textů. Do každého obrazu či obrázku nebo obálky Čapek vkládá důvěru ve své diváky, v jejich dobrý pohled na svět a v jejich smysl pro krásu prosté věci.
Čapek chce abychom knihy užívaly jako předměty denní potřeby, snaží se nám dát najevo, že tuhle obálku udělal lehce, že to není žádná vzácnost, že se knihy nemusíte bát, můžete ji přenášet z místa na místo a brát s sebou na cesty – v tom spočívá genialita a originalita Čapkovy knižní tvorby.
originální původní barevná litografie, 1939, rozměry s rámem 72x79.5 cm, muzeální UV antireflexní sklo, signováno vpravo dolu v litografii V. Špála 39, krásný sytý a velice dobře zachovalý grafický list
Publikována varianta olej v knize Eduarda Burgeta a Romana Musila, Václav Špála, soupis díla (1885-1946), Ars Fontes, Praha, 2002, s. 22, vystaveno v galerii Art & Event gallery Černá labuť, 2017
Václav Špála patřil k nejosobitějším avantgardním malířům první půlky 20. století. Stejně jako jeho generační vrstevníci reagoval na pražskou výstavu Edvarda Muncha v roce 1905, pobýval také v Paříži, kde se seznámil s tvorbou Paula Gauguina, Vincenta van Gogha, Henri Matisse i Picassa. Podobně jako Josef Čapek se stylově vyhranil a vytvořil si jednoznačně rozeznatelný malířský styl postavený na kontrastu modré, červené a bílé barvy. Co je však nejdůležitější: Špálovo dílo nezůstalo jen uměleckým konstruktem určeným zasvěceným, ale doslova zlidovělo už za jeho života a jeho popularita kontinuálně pokračovala i po jeho smrti v roce 1946.
Václav Špála se od poloviny dvacátých let až do své smrti představoval jako zavedený malíř převážně krajin, květinových a ovocných zátiší. Jeho obrazy se staly předmětem sběratelského zájmu nejširší veřejnosti a to platí prakticky až do současnosti. Špála si již během působení ve skupině Tvrdošijní uvědomil rostoucí zájem tehdejší moderní společnosti o jeho pestrobarevné kytice, krajiny a zátiší, kterým se téměř výhradně věnoval zejména ve třicátých a čtyřicátých letech, kdy produkoval velké množství obrazů přímo na zakázku. Z počátku vyměňoval své obrazy za potřeby denního života s krejčím, s holičem, měnil je za plátna a barvy. Postupně si však vybudoval váženou stálou klientelu ze známých osobností, politiků, lékařů a úředníků.
Kytice a ovocná zátiší Špála maloval nejenom proto, že se dobře prodávaly, ale pro samotnou radost z malování. Zátiší odpovídají souběžně malovaným krajinám, vyznačujícím se přesným prostorovým a barevným řešením. V barevné škále se opět uplatňuje modř, která často tvoří pozadí pro květinové nebo ovocné aranžmá pestrých barev včetně tradiční červené, žluté a zelené.
Pro Zátiší s ovocem (1939) si Špála pečlivě vybral a na modré misce a volně na stole seskupil červenožlutá jablka a zelenožluté hrušky. Na obraze nechybí ani modř na pozadí, charakterizující jeho krajiny z tzv. modrého období. Červenomodrý je i ubrus na stole. Jablko je symbolem plodnosti a jako prostředek poznání disponuje vší přitažlivou silou. Pro svou kulovitou formu je pojímáno jako obraz Země a pozemských tužeb. Pro svou vábivou barvu a sladkost se stalo symbolem smyslné dráždivosti a hříchu. Také hruška je sexuálním symbolem a symbolem lásky.
Literatura
Helena Musilová (ed.): Václav Špála, Mezi avantgardou a živobytím, Katalog výstavy Národní galerie v Praze, Praha 2005, str.: 42,45,49.
1919, linořez, 12.7 x 8 cm, s rámem 26 x 22 cm, signováno vlastní rukou autora vpravo dole
přílohová grafika časopisu Červen, roč.2, 1919 - 1920, č. 35, 30. 10. 1919, str. 313
publikováno:
Josef Čapek Grafika, Pečínková, Praha 2009, str. 255
The Čapek Brothers and Czech Avant - gardes, Kanagawa 2002, Wakayama - Tokyo 2003, str. 42
Motivem linořezu je postava vojáka Součka ze Šrámkovi povídky Popová.
Josef Čapek byl český malíř, spisovatel, grafik a knižní ilustrátor. Josef Čapek vystudoval německou tkalcovskou školu ve Vrchlabí. Roku 1904 odešel natrvalo do Prahy, kam se později přestěhovala celá rodina. V letech 1904 – 1910 studoval malbu a kresbu na Uměleckoprůmyslové škole v Praze. V letech 1910 až 1911 byl spolu s bratrem Karlem na studijní cestě ve Francii, odkud pocházejí jeho první výrazná díla, na nichž je patrný vliv uměleckých směrů fauvismus a expresionismus. Po návratu do Prahy spoluzakládají moderní uměleckou společnost Skupina výtvarných umělců a Josef Čapek se přiklání ke kubismu.
V roce 1918 tak zakládá novou skupinu Tvrdošíjní, která přetrvává do roku 1924, kdy má svoji první vlastní výstavu. Ve Tvrdošíjných působily osobnosti jako Václav Špála nebo Jan Zrzavý. Po Mnichovské dohodě i po okupaci v březnu 1939 odmítal odejít do exilu, a tak byl hned první den války – 1. září 1939 zatčen gestapem podobně jako další společenští prominenti českých zemí. Podle všech indicií zemřel v koncentračním táboru Bergen-Belsen v dubnu 1945, krátce před koncem války.
1920, linoryt na papíře, 1920, 17×12 cm, 37 x 30,5 cm s rámem, příloha časopisu Musaion I/1920
Václav Špála patřil k nejosobitějším avantgardním malířům první půlky 20. století. Stejně jako jeho generační vrstevníci reagoval na pražskou výstavu Edvarda Muncha v roce 1905, pobýval také v Paříži, kde se seznámil s tvorbou Paula Gauguina, Vincenta van Gogha, Henri Matisse i Picassa. Špálovo dílo nezůstalo jen uměleckým konstruktem určeným zasvěceným, ale doslova zlidovělo už za jeho života a jeho popularita kontinuálně pokračovala i po jeho smrti v roce 1946.
Zde je jedna z nejpůvabnějších černobílých grafik Václava Špály s jeho nejoblíbenějším tématem ženy, která svědčí o autorově virtuózní schopnosti zkratky, jeho umění kombinovat reálné a abstraktní a vytvářet hloubku pouhými černými a bílými plochami. Špála nebyl rozervaný a nezodpovědný umělec; byl slušný, umírněný a vzorný otec rodiny, přesto ženy vášnivě a živočišně miloval. Představovaly pro něj symbol národa, zdraví a plodnosti.
Do svých zápisků si už v roce 1910 poznamenal: „Češku nezamiloval jsem si jako ženy druhé, ona byla mi vůdkyní mé síly, byla vznešená, přísná, nevtíravá, samozřejmá. Jen Češka přináší mi souzvuk duší, velkou tichou spokojenost domácího krbu. Jen u ní klíčí pravé mé štěstí, zde pne se do výše má velká touha – zde jsem doma.“
Stejná dívka s košíkem na hlavě se objevila již v návrhu na barevný plakát ke Špálově výstavě v Rubešově galerii. Její pozdější pozměněná černobílá verze je však mnohem hodnotnější.
Dvoubarevná litografie na papíře, 1932, rozměr s rámem 32 x 23 cm, rámováno v nekyselé archivní paspartě pod antireflexním muzeálním UV sklem.
Typická dívčí tvář s pronikavýma očima jakoby naznačuje, že v příštím momentu se něco stane. Ženská nebo dívčí tvář se v tvorbě Toyen objevuje poměrně často. Stejně jako na dalších listech tohoto souboru určeného jako volný grafický doprovod románu, kombinuje zde autorka figurální a architektonické prvky a vytváří tajemnou atmosféru surreálna. Podivná konstrukce zasahující do dívčí tváře má zvláštní perspektivu a je jakýmsi vstupem do jiné dimenze. Tyto prostorové hříčky uplatnila Toyen také například v ilustracích Nezvalovy Aničky skřítka a Slaměného Huberta.
Litografie patří do rozsáhle grafické tvorby autorky. Jedna ze série čtyř, kterou Toyen dodala vydavateli jako obrazový doprovod bibliofilie-románu s limitovaným nákladem, s číslovanými (většinou ručně) výtisky, první tisky bývaly signované autorem výtvarného doprovodu.
V první polovině třicátých let minulého století vychází několik málo knih s vevázanou litografií Toyen. Takto vydávané publikace byly v nákladu několika desítek až několika set výtisků, litografie nebyly součástí tiskového archu jako běžné knižní ilustrace, ale do knižního bloku byly vložené nebo spojené s vazbou. Některé grafiky-litografie z této doby se dochovaly i jako volný list. Prioritní exempláře v počtu několika kusů, určené pro sběratele, vydavatele a okruh přátel, Toyen podepisovala a někdy v přípisu opatřila věnováním.
V dnešní době, kdy kresby Toyen běžně překračují hranici jednoho miliónu korun a její oleje dosahují aukčních cen v řádu mnoha desítek miliónů, jsou tyto grafiky-litografie jedinečnou možností, jak získat dílo autorky za částky od několika desítek tisíc korun. I běžné ilustrace z knížek s nákladem v tisících výtiscích, rozebrané na jednotlivé listy, jsou dnes v druhořadých aukcích a na různých webových vše prodávajících portálech nabízené za tisícové částky. Novodobé reprodukce obrazů Toyen pořídíte ve stejných cenových relacích.
Zde nabízené litografie jsou dobové originály vytvořené Toyen.
Cenová reference z roku 2024 - aukční výsledek 1.764 € za bibliofilii včetně grafického listu/litografie Toyen v knize zde:
BRETON, André (1896-1966) et Marie CERMÍNOVÁ/TOYEN (1902-1980) La Lampe dans l’horloge. Paris : Robert Marin, 1948
barevná litografie na papíře, 1931, rozměry 30 cm x 23 cm, s rámem 51 x 42 cm, signováno v tisku, rámováno v nekyselé archivní paspartě pod antireflexním muzeálním UV sklem.
Max Švabinský (1873–1962) byl významný český malíř a grafik, jehož dílo zanechalo hluboký vliv na českou výtvarnou scénu. Jeho práce je známá svou technickou dokonalostí a emocionální hloubkou. Jeho techniky zahrnují lept, litografii a dřevořezbu, přičemž každá z těchto technik mu umožnila vyjádřit se jiným způsobem a obohatit jeho umělecký repertoár. Významné jsou také jeho portréty českých osobností.
Tato litografie představuje torso nahé dívky s rukama vzadu založenýma, zabírající celou výšku listu. Z dívčiny hlavy je vidět pouze dolní část obličeje: brada s malým ďolíčkem a velké smyslné rty. Za dívkou je naznačena květovaná lenoška, přes jejíž levé opěradlo je přehozena látka. Na pozadí interiéru je vymalována tapeta s naznačenými obrysy květů.
Literatura:
A. Matějček: Max Švabinský, Popisný seznam grafického díla 1923-1933, Sdružení českých umělců grafiků Hollar, Praha 1933, str. 29-30.
Dvoubarevná litografie na papíře, 1933, rozměr s rámem 38 x 31 cm, rámováno v nekyselé archivní paspartě pod antireflexním muzeálním UV sklem.
Kresba tváře dívky vyzařuje pokoru a víru, zároveň je lehká a jako by se vznášela, vyzařující nevinnost.
Litografie patřící do rozsáhlé neerotické grafické tvorby autorky. Jedna ze série čtyř, kterou Toyen dodala vydavateli jako obrazový doprovod bibliofilie-románu s limitovaným nákladem, s číslovanými (většinou ručně) výtisky, první tisky bývaly signované autorem výtvarného doprovodu.
V první polovině třicátých let minulého století vychází několik málo knih s vevázanou litografií Toyen. Takto vydávané publikace byly v nákladu několika desítek až několika set výtisků, litografie nebyly součástí tiskového archu jako běžné knižní ilustrace, ale do knižního bloku byly vložené nebo spojené s vazbou. Některé grafiky-litografie z této doby se dochovaly i jako volný list. Prioritní exempláře v počtu několika kusů, určené pro sběratele, vydavatele a okruh přátel, Toyen podepisovala a někdy v přípisu opatřila věnováním.
V dnešní době, kdy kresby Toyen běžně překračují hranici jednoho miliónu korun a její oleje dosahují aukčních cen v řádu mnoha desítek miliónů, jsou tyto grafiky-litografie jedinečnou možností, jak získat dílo autorky za částky od několika desítek tisíc korun. I běžné ilustrace z knížek s nákladem v tisících výtiscích, rozebrané na jednotlivé listy, jsou dnes v druhořadých aukcích a na různých webových vše prodávajících portálech nabízené za tisícové částky. Novodobé reprodukce obrazů Toyen pořídíte ve stejných cenových relacích.
Zde nabízené litografie jsou dobové originály vytvořené Toyen.
Cenová reference z roku 2024 - aukční výsledek 1.764 € za bibliofilii včetně grafického listu/litografie Toyen v knize zde:
BRETON, André (1896-1966) et Marie CERMÍNOVÁ/TOYEN (1902-1980) La Lampe dans l’horloge. Paris : Robert Marin, 1948
Dvoubarevná litografie na papíře, signováno vpravo dole “Toyen”, 1933, rozměr s rámem 40 x 31 cm, rámováno v nekyselé archivní paspartě pod antireflexním muzeálním UV sklem.
Tato snová krajina, typická pro tvorbu Toyen byla použita jako grafická příloha v bibliofilii Felix Timmermans: Prosťáček boží, náklad 300 kusů.
Litografie patřící do rozsáhlé neerotické grafické tvorby autorky. Jedna ze série čtyř, kterou Toyen dodala vydavateli jako obrazový doprovod bibliofilie-románu s limitovaným nákladem, s číslovanými (většinou ručně) výtisky, první tisky bývaly signované autorem výtvarného doprovodu.
V první polovině třicátých let minulého století vychází několik málo knih s vevázanou litografií Toyen. Takto vydávané publikace byly v nákladu několika desítek až několika set výtisků, litografie nebyly součástí tiskového archu jako běžné knižní ilustrace, ale do knižního bloku byly vložené nebo spojené s vazbou. Některé grafiky-litografie z této doby se dochovaly i jako volný list. Prioritní exempláře v počtu několika kusů, určené pro sběratele, vydavatele a okruh přátel, Toyen podepisovala a někdy v přípisu opatřila věnováním.
V dnešní době, kdy kresby Toyen běžně překračují hranici jednoho miliónu korun a její oleje dosahují aukčních cen v řádu mnoha desítek miliónů, jsou tyto grafiky-litografie jedinečnou možností, jak získat dílo autorky za částky od několika desítek tisíc korun. I běžné ilustrace z knížek s nákladem v tisících výtiscích, rozebrané na jednotlivé listy, jsou dnes v druhořadých aukcích a na různých webových vše prodávajících portálech nabízené za tisícové částky. Novodobé ofsetem tištěné reprodukce obrazů Toyen pořídíte ve stejných cenových relacích.
Zde nabízené litografie jsou dobové originály vytvořené Toyen.
Litografie na papíře, 1934, rozměr s rámem 33 x 27 cm, rámováno v nekyselé archivní paspartě pod antireflexním muzeálním UV sklem.
Ženské poprsí obklopené jakousi amorfní krajinou v odlesku vodní hladiny vyzvedává ženskou krásu a zároveň působí zneklidňujícím dojmem. Drobná litografická práce autorky, grafický list určený primárně k vevázaní, jako frontispis, pro bibliofilii Camille Mayran: Odlesky. V tiráži značeno jménem autorky a ručně číslováno 1 - 350.
Pro svůj specifický nezaměnitelný rukopis a surrealistické, jakoby snové znázornění motivu, bývaly kresby Toyen i doprovodem prózy a poezie, vyhledávané malou skupinou vydavatelů a určenou pro skupinu všestranných obdivovatelů umění. Mimo klasických ilustrací v bloku knihy vycházející v tisícovém nákladu tak vzniká i několik bibliofilií-knížek v limitovaných edicích, kde ústředním motivem je grafika Toyen. V dnešní době, kdy obrazy Toyen pokaždé dosahují částek několika desítek miliónů, se tak obdivovatel malířčina díla může ještě pořád dostat k originálu Toyen za několik desítek tisíc korun
Zde nabízené litografie jsou dobové originály vytvořené Toyen.
1905-1909, listy z cyklu ilustrací bibliofilie Píseň písní, dvoubarevné dřevoryty na papíře, rozměry kresby 23,5x22,5 cm, 48x46 cm s rámem, signováno v tisku vlevo dole
Původ: aukční síň Praha.
Vystaveno: Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016
Nejvyšší dosažená aukční cena za obraz – 62 mil czk v roce 2016, Adolf Loos Apartment and Gallery, Praha
Nejvyšší známá dosažená cena za grafiku v galerijním prodeji – 500 tis czk v roce 2016, Praha
K první Kupkově bibliofilii Píseň písní (sbírka svatebních židovských písní z různých dob) existuje řada přípravných skic, kreseb i grafik. Píseň písní byla autorova vítězná objednávka. Text i ilustrace odpovídají dobovým konvencím, přesto se Kupkova práce považuje za reformu francouzské knihy. Tehdejší naturalistickou podobu knih zcela zavrhl a obrátil se do 18. století a využil také secesního ornamentu. Kupka se na ilustrace pečlivě připravoval, prostudoval starozákonní reálie a naučil se hebrejsky. Než přistoupil ke konečnému řešení knihy, vystřídal celou řadu jiných eventualit.
Motiv nahé krásky, která se představuje svému pánu, vládci a muži, se opakuje na mnoha přípravných grafikách pro ilustrace rozsáhlého souboru Píseň písní. Víme, že předlohou pro všechny tyto svůdné ženy byla Kupkova partnerka a později žena Eugenie zvaná Nini, s níž se seznámil o rok dříve a prožil v roce 1905 krásné milostné léto v St. Prix u Paříže dokumentované mnoha velmi erotickými akvarely. Nini údajně stála modelem i Renoirovi. Obrázky – stejně jako všechny z Písně písní – jsou rámovány ornamenty, o kterých Kupka tvrdil, že nemají úkol vyplnit prázdný prostor, ale doplnit samotný příběh.
Po válce Kupka pro své ilustrační práce používal pseudonym „Paul Regnard“ a zajímavostí je, že to byl právě Kupka, který jako Paul Regnard překleslil na tiskací knoflík výrobní značku Jindřicha Waldese a vytvořil reklamní značku pro jeho patentky – slavnou „ženskou s knoflíkem“. Průmyslník, se kterým se Kupka znal od roku 1919, se stal postupně jeho obdivovatelem a mecenášem zároveň.
Soubor 30 originálních kvašů k Písni písní byl vydražen ve Francii v roce 2008 za 247 840 eur.